Po dlouhé zimní pauze jsme se s Fazolkou vrátily opět na plac. Několika měsíční pauza jí velmi prospěla, nic nezapomněla, naopak, naše domácí trénování přineslo své ovoce.
Konečně mě při chůzi u nohy přestala předcházet a drží se pěkně na mojí úrovni.
Co beru jako náš největší úspěch je aport. Na podzim mi dřevěnou činku úplně odmítala držet v tlamě, natož ji aportovat. A teď? Až na drobnosti bych si troufla jít s takovým předvedením aportu i na zkoušku. :). Dělá mi velkou radost.