Poslední výstava letošní sezóny a Céčkům už vyšel věk do třídy štěňat. A tak se na výstavě poprvé předvedla naše nejmenší Malina (Callisto Taarika Mea) a její vrhový bráška Gimli (Canopus Taarika Mea).
V rámci tréninku jsme přihlásili ještě Ártíka (Beid Taarika Mea), kterému se klubovka počítá k uchovnění, na které se chystáme příští rok :).

Jelikož se na výstavu přihlásilo neuvěřitelných 156 australáků, bylo jasné, že jeden rozhodčí tento počet nemůže zvládnout.
Aussíci byli rozděleni do 2 kruhů, a tak začínala zároveň štěňátka i třída mladých. Modlila jsem se abych stihla vystavit Artika i Malinu. Naštěstí posuzování u štěňátek šlo pomalu, takže se vše v pohodě stihlo.

Artik s paničkou pilně trénovali a vystavování jsem si užila já i Arťásek. Ve třídě mladých nastoupilo 13 psů a jen 4 si odnesli známku výborná. Ani my jsme paní rozhodčí úplně nepadli do oka a tak jsme s Védéčkem odkráčeli stejně jako většina 😃. Nicméně z našeho společného výkonu jsem měla skvělý pocit a už se těším další výstavu. Moc dekuju Leni a Matěji za ten nejlepší domov a péči.

Mezitím, co jsme stála v kruhu s Artikem, ve vedlejším kruhu si pro známku Nadějný dohopkal Gimli (Canopus Taarika Mea), pohyb musi a panickou ještě dopilovat, ale celkový projev byl super a odnesl si moc hezký posudek.

Na Malči štěněčím kožíšku nebylo moc co upravovat, a tak jsem ji jen přečísla a šly jsme na věc.
100% soustředění, sladký výraz a postoj jako profík. Velmi obsazená třída 10 štěňátek, Malinka, nejmladší ze všech nastoupených fenek, vypadala trochu jako kuřátko. Ale i přesto paní rozhodčí nešetřila superlativy a byla z toho známka Velmi nadějná a probojovaly jsme se do užšího výběru, ze kterého jsme nakonec odešly těsně před stupínky vítězů. Opravdu hodně se běhalo, na můj vkus ve třídě štěňátek až moc a Malča se po 2 kolečkách zvesela rozhopsala a už si chtěla jít hrát 😃.  Dalo by se tedy říci, že jsme si odnesly 5.místo.  Jsem neskutečně pyšná.
Tady bych chtěla moc poděkovat mojí ségrušce, u které Malča bydlí, jak skvěle naučila Malinku vše, co jsem chtěla.

Malina celou výstavu zvládla na 1*, poslušně odpočívala v kennelce, v kruhu byla skvělá, užívala si všechny mazlící tety a strejdy. Neřešila nic. Tohle je pro mně nejvíc :).

Pak byl konečně čas se pořádně pozdravit s přáteli a pokecat.
Aktivně jsem se prevlékla do “civilu”, načež mi bylo řečeno, že možná ještě půjdu do kruhu. Takže oblékání znova. V té zimě, žádná lahůdka 😃.
Ale na 1000% to stálo za to.
Na výstavě se totiž ve třídě veteránů prezentoval tatínek našeho vrhu A, můj milovaný Willy, kterému věk na kráse vůbec neubírá, ba naopak.
No a mně byla svěřena důvěra a mohla jsem se s ním proběhnout ve finálovém výběru o BOB.
Nepopsatelný pocit, běžela jsem naplno, konečně jsem ty svoje dlouhý nohy mohla využít a Willy se vedle mě úplně vznášel a paní rozhodčí jde za námi se slovy BOV- nejlepší veterán ❤️. Opravdu báječný pocit a moc děkuju za tu možnost :).

Také jsem stihla úspěšně provést bonitací Tandyho (Qiao Thunderball Fallcat), který je vrhový bráška Moneta, který u nás pár mesiců bydlel minulý rok.

Na závěr nesměly chybět nějaké fotky na památku, za které moc děkuju Terezce :).

Malina s tatínkem Lokym, který si ve velmi obsazené třídě odnesl Výbornou.

Velký dík také patří Martince za dopravu, pomoc, rady a hlavně za naše opravdové přátelství ❤️.